Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Léková anamnéza je pokud možno úplný výčet všech léků na předpis i volně prodejných léků, které pacient dříve užíval nebo stále ještě užívá. Léková anamnéza je nejčastěji zjišťována před zahájením ambulantní péče nebo lůžková péče. Viz také léčivý přípravek, anamnéza.

Lékový provokační test je jeden typ provokačního testu při diagnostice alergií. Jak již jeho název napovídá, používá se při podezření na alergii na léky. Lékař za přísně kontrolovaných podmínek vystaví pacienta kontaktu s podezřelým lékem, ať už formou některého kožního testu, nebo lék aplikuje na spojivku, do nosu nebo jej nechá pacienta vdechovat.

Léková intolerance je jiný název pro nežádoucí účinek typu B.

Evropská léková agentura neboli EMA (zkratka pochází z anglického názvu European Medicines Agency) je agentura Evropské unie (EU), která zodpovídá za hodnocení a dohled nad léčivými přípravky. V letech 1995–2004 působila pod zkratkou EMEA. Agentura byla založena v roce 1995 a jejím hlavním úkolem je registrovat a kontrolovat léčivé přípravky v EU. Společnosti u ní mohou zažádat o jednotnou registraci pro své výrobky, kterou vydává Evropská komise a která jim umožňuje prodávat registrované léčivé přípravky v celé EU a EHP. Díky centralizovanému postupu s velmi širokým záběrem je EMA schopna většinu skutečně inovativních léků prodávaných v EU zaregistrovat. Mezi úkoly agentury patří: usnadňovat vývoj léků a jejich dostupnost, vyhodnocovat žádosti o registraci léků, kontrolovat bezpečnost léků během jejich životního cyklu, poskytovat informace zdravotnickým pracovníkům a pacientům. Výhodou pro členské státy EU je např. hodnocení a konečné schválení nového léčivého přípravku na celoevropské úrovni. EMEA (resp. později EMA) původně sídlila v Londýně, v březnu 2019 byla přesunuta do nizozemského Amsterodamu.

Léková forma (angl. dosage form) je konkrétní podoba léčivého přípravku, která je podávána pacientovi. Jedná se o směs léčivých látek a pomocných látek, která byla určitým způsobem zpracována. Podle konzistence rozlišujeme pevné, polotuhé a kapalné lékové formy: Mezi pevné lékové formy se řadí například tablety, tobolky, čípky a zásypy. Mezi polotuhé lékové formy se řadí různé krémy, masti, gely a pasty. Mezi kapalné lékové formy se řadí různé kapky, roztoky, kloktadla, sirupy a emulze. Viz také způsob podání.

Léková hypersenzitivní reakce je jiný název pro nežádoucí účinek typu B.

Přímá anamnéza je anamnéza založená na informacích, které lékaři poskytl sám pacient. Opakem přímé anamnézy je nepřímá anamnéza. Viz také anamnéza.

Nepřímá anamnéza je anamnéza založená na informacích, které lékaři neposkytl sám pacient, ale jeho příbuzný, známý nebo jiná třetí osoba (doprovod, manžel/manželka apod.). Odběr nepřímé anamnézy je nutný ve všech případech, kdy pacient není schopen dostatečně nebo vůbec odpovídat na otázky lékaře, což jsou zejména kojenci a batolata, pacienti s poruchami vědomí, demencí, psychózou nebo mentálním postižením. Opakem nepřímé anamnézy je přímá anamnéza. Viz také anamnéza.

Kuřácká anamnéza je pokud možno úplný výčet prokouřených let, typu tabákových výrobků apod. Při zjišťování kuřácké anamnézy se lékař bude pacienta pravděpodobně ptát: zda kouří v současné době nebo kouřil dříve, v jakém věku začal kouřit, kolik let celkem kouřil, kolik cigaret denně přibližně vykouřil. Viz také kouření, anamnéza, balíčkorok.

Léková interakce nejčastěji znamená vzájemné ovlivňování dvou nebo více léčivých látek. V širším slova smyslu se však může jednat i o ovlivňování účinku léčiva doplňkem stravy, bylinnou terapií, nebo dokonce chorobným procesem, který právě v organismu probíhá. Lékové interakce mohou snížit účinnost léčivého přípravku, způsobit neočekávané nežádoucí účinky nebo naopak zvýšit účinek určitého léku. Jedním z mnoha příkladů je interakce mezi warfarinem (což je antikoagulancium) a flukonazolem (což je antimykotikum). Společné užívání těchto dvou léků může vést k potenciálně nebezpečné zvýšene krvácivosti. Viz také lék, interakce.